Bylo léto

Letošní léto jsem si náležitě užila. Začalo to pocitem splněných povinností po úspěšném složení všech státnic.

Nedlouho po odstátnicování se prvním letním cílem stal daleký divoký Island. Vyrazili jsme v rodinné sestavě se stanem a pronajatým autem (do poloviny cesty čtyřkolkou). Island jsme objeli celý dokola a za tři týdny navštívili nemálo zajímavých míst. Osobně mě nejvíce nadchly duhové hory Landmannalaugar a ptačí útes Látrabjarg s nespočtem papuchalků. Ale i další místa stála za zhlédnutí.

Nedlouho po návratu z Islandu jsem v doprovodu Kletru vyrazila do rumunských Karpat. Tentokrát na klečí porostlé pohoří Caliman, pláňovitý Suhard a vysokou Rodnu. Expedice byla se vším všudy, nevšedními zážitky i milou rutinou. Zkrátka nádhera.

Nedlouho po návratu z Rumunska jsem vyrazila do teplého severního Španělska. Během téměř tří týdnů, za zdolání 2000 kilometrů jsme s Jacobem zavítali z Barcelony přes Katalánsko, Aragonii, francouzské Lurdy do Navarry, Baskicka, Kantábre, Asturie až do Galicie a nakonec do Madridu. Cesta opravdu stála za to! Kromě krásného pobřeží, historických měst, baskických vesniček, místních slavností jsme viděli i houpající se kadidelnici v santiágské katedrále, dravčí show a ochutnali nepopsatelné pinchos.

Zkrátka po takovém létě se se školou těžko začíná... Tak zase napřesrok se budu těšit :)

Ubohááá Rusalko bledááá

Ve čtvrtek večer jsem absolvovala svou premiérovou návštěvu brněnského divadla Husa na provázku. Sešly jsme se s Maruškou v sedm hodin a zjistily, že představení začíná až v osm třicet. Nevadilo nám to ale a šly jsme ještě do blízké kavárny a na procházku kolem Petrova. A pak už nastal Rusalčin čas...

Představení bylo výborné. Když pominu, že se první část odehrávala venku, což zahrnovalo Rusalku šplhající po stromě a Ježibabu několik desítek metrů na střeše nad diváky, musím zmínit skvělý zpěv a herecké výkony (zvláště utonulých). Druhá část představení se sice odehrávala již na vnitřní scéně, zato však celá na vodě.

Byl to zkrátka supr zážitek.

Veselý nákup

Tak si představte, že si jdu takhle dneska odpoledne do Billy na nákupy. Nakoupím si nějakou tu véču a na zítra přidám do košíku i dvoulitrovou Coca-colu. Jdu si klidně do dlouhatánské fronty, vyložím zboží na pás, počkám nějakou tu čtvrthodinku než paní pokladní zjistí kód švestek a už jsem na řadě. Paní prodavačka namarkuje véču, já si skládám vše do batohu a blíží se i markování Coly. K tomu však nikdy nedojde...

Věřte nevěřte, náhle se ozvala rána a celý dvoulitrový obsah Coly byl aplikován na všechny za mnou stojící zákazníky, prodavačku, terminál, vedlejší pokladnu... No zkrátka byla to exploze za jakou by se ani Eyjafjallajökull nemusela stydět...

Ano ano, i nakupování v supermarketu může být velmi dobrodružné.

AVATAR

Nemůžu říct, že bych nějak zvlášť ocenila filmové zpracování Titanicu. Také nemůžu říct, že bych viděla víc než půl epizody Star Wars... I proto jsem k novému projektu titanicového režiséra s kosmickým nádechem přistupovala velmi skepticky. Nakonece jsem se však nechala přece jenom přemluvit a zašla do kina na mé první třidéčko... A světe div se... Odcházela jsem NADŠENÁ! Samozřejmě nemluvím o samotném ději, který je tak nějak americký, i když pár dobrých momentů se také objevilo. Nicméně zpracování! Neskutečná paráda. Teď už vím, že Avatar nemusí být jen jedna podkapitola v otázkách na státnici, ale také super podívaná ;)

Pro ty, co neviděli vřele doporučuji.

Roční shrnutí

Tak tedy je tomu již něco přes měsíc a jeden rok, co jsem na svůj blog ničím nepřispěla. Abych však dychtivé a pravidelné čtenáře neochudila, pokusím se v následujícím příspěvku shrnout uplynulý rok...

Jak tedy začít? Nejspíše popořádku. Jak bylo řečeno, jarní semestr 2009 jsme pokojně bydlely pod Olympem v Řečkovicích. Dobře nám tam bylo. Naložili jsme si hermelíny, pořádali grilovačky, dostaly poslední měsíc bydlení zadarmo, kolaudovaly. Zkrátka poté, co jsme objevily, jak si zatopit, bylo nám do zpěvu:) Semestr se nachýlil ke konci. Zkoušky více méně dopadly a přišly prázdniny.

Rozhodla jsem se je pojmout pracovně a vyrazila jsem tedy opět do Norska. Zde jsem si nejprve dovolila vydat se na výlet na Lofoty, abych se na pracovní vytížení náležitě odpočinula. To jsem však ještě nevěděla, že odpočinku na hlídání tří indických dětí, z nichž dvě ještě ani řádně neartikulovaly, je třeba o hodně víc. Nicméně jsem přežila i babby sitterování a odměnou mi bylo velmi dobře placené místo uklízečky kanceláří, kde jsem první den uklidila a jelikož většina zaměstnanců byla na dovolených, následující dny jsem jen znovu uklízela, co již bylo uklizeno...

Nicméně, prázdninám nebyl konec a já ještě měla to štěstí vydat se s Kletrem do Bulharska! Byla to tentokrát tedy makačka, to vám řeknu. Ale ta panorámata!!!

Pak ještě rychle sfouknout Barcelonu a okolí a už tu byl nový semestr... Poslední semestr bakalářského studia religionistiky a v takovém duchu se tedy další půlrok nesl. Nakonec se však podařilo sepsat práci o buddhistickém vlivu na politický systém Ladaku a především... Především se nedávno podařilo i odstátnicovat. Po státnicích tedy mohlo přijít pár volných víkendů věnovaných lyžování a znovu je tu škola. Tentokrát další státnice a bakalářská práce na obzoru. Tak uvidíme, jak to dopadne...

Mimo jiné ale v uplynulém roce také proběhl Kletr sraz, Majáles, vánoční i mikulášská besídka, rekolaudačka Olympu, první okus Tondových nudlí, dva jizeskohorské plesy, Věřin a MTSův maturiťák a spoustu dalšího...