16tý víkend

Je to trochu smutný, abych vám pravdu řekla... Asi se mi bude stýskat... Ale to jen tak na úvod ;)
V Pátek proběhla vánoční párty s Australany, Němci, Španěli a Litevci :) Paráda.
Sobotu a neděli si teď nějak přesně nevybavuju, ale dneska jsem byly s Helčou, Marťou a Dášou a jejich dvěma kamarádama z Ugandy na výletu po sněhu. Uganďani opravdu na ledu chodit neumí ;)
No ani se mi nějak nechce psát, jak se tu máme hezky, jelikož to za chvíli končí...
Fota

15ý víkend a Lysefest

Nové zprávy z norska: Stále ještě pokračují zkoušky a tak se s Helčou víceméně učíme ;) Přes týden jsme si však nemohly nechat ujít příležitost posledního slunečného dne se sněhem a vyrazily jsme s Pip na Floyen. Jelikož "naše" Australanka nikdy nebobovala a my jsme zrovna jeden bob našly, cestou dolů jsme se parádně svezly. Sice se Helča s Pip jednou octly v příkopě, ale o to lepší to byla jízda;)
V sobotu jsem vyrazily na rozsvěcení stromečku a ohňostroj, tzv. Lysefest. Stromeček stál uprostřed vody, což bylo parádní. Jen ohňostroj jsme neočekávaly tak časně, ale přesto jsem ho mohly vidět z kavárny, kde dělá Pelayo a vaří nám supr čokoládu zadarmiko ;)
Takže už je prostě advent. Co naděláte...
Fota zde :)

14ý víkend a hlavně SNÍH

Abych dodržela tradici, lehce popíši svůj 14tý víkend v Norsku: je zkouškové, takže jsem psala zkouškovou esej. Za Helčou přijel Jindra, takže o dobroty bylo postaráno ;). Zlepšila jsem se v běhu o jedno kolo kolem jezera:). A znovu se ponořila do Lost ;).
Ale hlavně: od včera tu chumelí a je to nádhera!!!!
Fota zde.

Věra v Bergenu (13tý víkend)

Tak nakonec jsem se opravdu dočkala! Věra se za mnou také vypravila!
V sobotu přiletěla popoledni a hned jsme se ještě s Helčou vydaly na Lovestakken, což je nedaleký kopec, z kterého je krásný výhled. A dobře jsem udělaly, přesto, že bylo větrno, byl to jediný slunečný den, který tu Věra zažila.
V neděli jsem se tak vypravily do technorámy Vilvite, kde to bylo super. Některé, jak to nazvat, pokusy? byly skvělé! Po obědovém kuskusu jsme vyrazily k Victorii péct norské šněky (z dvou kila mouky!!! 10 plechů!!! Uááá! Ale mňam ;)). Nakonec na sedmou hodinu jsme byly ve filmovém klubu, abychom zhlédly mongolský film Cave of the yellow dog. (Chtěla bych se podívat do Mogolska.)
V pondělí jsem měla něco málo školy, takže se Věra ráno lanovkou vydala na vyhlídky Floyen, poté jsem spolu prošly Bergen, daly si McFluryho a Věra se odebrla do akvária.
Snad se jí tu i přes počasí aspoň trochu líbilo.
Fota zde.

London (+12)

Jednou větou: Výlet do Londýna s Háňou a Verčou byl super!
Abych ale neopakovala, co již Háňa krásně popsala, přidám jen pár svých postřehů.
Do Londýna na metro jsem z letiště dojela něco po půl jedenácté večer. Nejprve jsem se podivila paní, co vypadal jako čert (červená barva na obličeji, černé oční linky, rohy na hlavě...) a četla si noviny, poté nastoupil pán v kiltu, ale to jsem již byla skora na místě. Tam si mě naštěstí přijely Verča s Hankou vyzvednout!
Druhý den jsme podnikly Háňou zmíněnou obchůzku, z kteréžto mě nejvíc nadchla projížďka doubledeckerem, o kterém jsem moc nevěděly, kam má namířeno a tak jsme se svezly přes konečnou. Je to bezva, protože i když to užuž vypadá, že ten koš musí sejmout a ten motorkář, že už je dávno pod kolem, řidič má vše pod kontrolou ;) Z druhého dne u mě vede návštěva Camden Townu. To se prostě musí vidět! Následujícího dne jsme podstoupily opravdu nejnudnější střídání stráží, které si dovedu představit. Choreograf této akce zřejmě postrádal fantazii, a tak nás velitel v největší čepici chodící od budky k vráně minimálně 15 minut opravdu nenadchl... Nicméně zbytek dne byl opět parádní! Páteční návštěva Tate a hlavně přechod Millenium Bridge byl bezva. Celý pobyt se vydařil a to především díky Verčině zkušenému průvodcování (mapu jsem skoro nepotřebovaly) a bydlení (včetně polopenze ;)), o které se nám postaral Veči taťka. Děkujeme!
Londýn je zkrátka skvělý město a já už se těším, až ho zase navštívím:)
Fota zde :) A ještě upozorním, na ty Hániny ;)

(A ještě abych nezapomněla popsat 12tý norský víkend. V sobotu přijel Radek a byl tu do úterka ;))

11

Takže pouze ve zkratce. Ve čtvrtek jsem zdárně odevzdala seminární práci o autoritářských režimech a jejich stabilitě, a tak jsem se v pátek večer vydala na véču ke Kamilovi, který kromě mě pozval hlavně dva své české kamarády, u kterých v Bergenu chvíli bydlel. losos byl výborný, štrůdl jak by smet a i na garnáty nakonec došlo ;) Poté jsme se ještě odebrali do Klubbenu, kde zrovna probíhal jakýsi maturitní večírek či co. Nicméně prostory jsou to úžasné, a tak jsme si dali pivo a cidera a podivovali se společně norským momentům. V sobotu jsem se ráno neohroženě vydala na spinning, kde mně nový instruktor dal pěkně do těla. Poté jsem se již odebrala k Martině s Dášou a začaly jsme svorně připravovat štrůdly, bramboráky a gulášovku na večerní Cultural evening do Fantoft clubu. Práce nám šla od ruky a v šest jsme mohly jít Kathrine pomoct vyvěsit vlajky. Večer začal v osm a přes indický zpěv, nepálské tance a kubánské rytmy se táhl do rána. Bylo to milé. Lidí bylo spousty. V neděli jsem měla ráno na stole od Jindřicha, který včera s Helčou po tříhodinovém zpoždění letu nakonec dorazil, snídani, mňam. Teď se schyluje k obědu ;) No a večer se k Indům chystám na oslavu Dášiných narozenin. A zítra vzhůru do Londýna!!! (Sice až po prezentaci a nekolika přednáškách, ale i tak :)

10 a BIFF

Takže jak už jsem zmínila, jsem za polovinou svého norského pobytu. A co že jsem to podnikala o víkendu? No věřte nebo ne, ale nic moc zajímavého... Helča časně ráno v sobotu odletěla do Čech a tak jsem se vrhla na psaní eseje, kterou mám tento týden odevzdat. V sobotu jsem zdárně pokračovala a jen zlehka si studium proložila spinningem.

Co jsem ale chtěla zmínit, je film, na který jsme se ve čtvrtek šly s Helčou a Kamilem podívat. V Bergenu totiž v těchto dnech stále probíhá mezinárodní filmový festival BIFF. V jeho rámci jsme tedy zhlédli předpremiéru filmu Burn after Reading, což je černá komedie se skvělým hereckým obsazením a mile mě překvapila!
Dnes jsme s Marťou a Robem ze Slovenska podnikli odvážnou výpryvu na dokumentární film o čínské rockové kapele SUBS. A ten byl tedy super! Těžko vyprávět...

No a zítra se chystáme na jedno psycho, což sice není přesně to, co bych po filmu chtěla - myslim aby mě duševně vyčerpal - ale tak uvidíme. Třeba to bude fajn.

9 - Stavanger a Preikestolen

Takže abyste si nemysleli, že jsme proflákali víkend, přidávám další příspěvek ;)
V pátek jsme měli vyrazit ve tři hodiny, ovšem odjezd se jaksi protáhl. Z části proto, že mě moji francouzští spolužáci, s kterými ve skupině tvoříme různé eseje vyděsili tím, že jsem jim měla poslat svou část eseje, i když mě celých předešlých 14 dní ujišťovali, že tuto esej udělají sami, když já jsem za ně udělala předešlou... (budiž jim připočtenu k dobru, že dnes se mi omluvili za to, jak mě stresovali - no ale mohla jsem mít klidnější víkend...). Z toho plyne, že taťkovo poučení: "s Francouzi se nikdy na ničem nedomluvíš, ale jinak jsou fajn, " je pravdivé. Ale to jsem odbočila:)
Vyjeli jsme tedy spolu s Helčou, řízeni Kamilem, směr Stavanger, což je větší přístavní město na jih od Bergenu. Museli jsme vzít dva trajekty a na místě jsme byli kolem desáté. Zaparkovali jsme a vystoupili do deště. Vyrazili jsme do přístavu, který nám velmi připomínal Bergen. Déšť se stupňoval a tak jsme se schovali u piva v místní supr irské hospodě. Poté jsme došli k autu a poodjeli cca 30 km na opuštěný plácek, kde jsme se uložili k spánku. Tentokrát nám postelí byl kufr auta.
Ráno jsme vstali, posnídali a sjeli k trajektu. Vybrali jsme si ten co jel, přeplavili se na druhou stranu Lysefjordu a dojeli na parkoviště u Preikestolhytte. Zde jsme nechali auto a vydali se na zhruba tříhodinovou procházku ke kamenné rozhledně jménem Kazatelna (Preikestolen), která ční do výše 604 metrů nad hladinu moře. Pohled to byl opravdu impozantní. Jako tlupa Japonců jsme se vyfotili na každém možném místě, snědli obědového tuňáka a vydali se na cestu zpět. Autem jsme se poté rozhdli poodjet k ledovcovému spalzu u města Odda. Cestou si pro nás Kamil k večeři připravil grilování, což byla super akce ;) Za tmy jsme dojeli na parkoviště k chatě pod splazem a zalehli.
V neděli ráno poprchalo. Přesto jsem se odhodlali vyrazit blíže k ledovci. Cesta byla poněkud "šplhací" a mokrá, ale jinak v pohodě. Došli jsme téměř k ledu, udělali pár fotek a šupem do auta a přes druhý nejdelší tunel v Norsku - 1,15 km - domů, do Bergenu.
Bylo to fajn ;)
Fota zde.

8 víkend aneb podzim/zima

Tak k tomu nakonec přeci jen došlo! Ano, vyjeli jsme na vícedenní výlet. Naším cílem se stala náhorní plošina a zároveň národní park Hardangervidda.
S pomocí Kamila, jako zdatného řidiče a obstarávače auta se nám podařilo dosáhnout našeho cíle v pátek odpoledne. Hardangervidda je od Bergenu vzdálená cca 140 km po klikaté silnici podél fjordů s minimálně jedním trajektovým spojením. Vystoupali jsme autem serpentinami do nadmořské výšky kolem 1000 metrů. Zde jsme zaparkovali, nahodili hrby a vyrazili vstříc novému dobrodružství ;) Naše trasa vedla přes řeky, pláně, kolem chatiček, do kopců i z kopců. Kochali jsme se podzimní krajinou, občas se bořili do bahna, ale hlavně si spokojeně vykračovali. Helča nás poučila (jak věděla z biologické exkurze), že jíst se dají opravdu všechny bobule atak jsme toho využili a sbírali "skoroborůvky" o sto šest. Kolem půl osmé se začalo rychle šeřit a tak jsme postavili naši psí boudu (také Kamil obstaral - díky ;) a zalehli. Spali jsme více méně až do rána. Sice stěsnaní na místě pro dva tři, ale spali.
Co nás ráno čekalo při pohledu ven, se ani neptejte... Sníh! Zima začala! Zasněžili jsme. Dobře, nebyly to závěje, ale dost na křupání pod botama a také se silně ochladilo. Rozhodli jsme tedy zabalit a jelikož bylo zataženo, tak jsme směle postupovali zpět k autu, že v tomto počasí nemá cenu pokračovat. Po půl hodině chůze jsem ale dospěli (s vydatnou pomocí Kamila) k názoru, že by byla škoda vracet se, jelikož se vyčasuje a v 11 hodin jsme se otočili a opět pokračovali. A nakonec to stálo zato! Krajina byla nádherná a zasněžená snad ještě hezčí! Dali jsme si oběd u jezera, po pláni pokračovali a posléze sestoupali k řece a místu vybranému pro dnešní nocování. "Štěstí" se na nás usmálo a my našli jakýsi přístřešek pod kamenem, kde jsme si ustali a nemuseli tak stavět vlhký stan. S chutí jsme vylezli z mokrých bot a zalehli na provizorní postele. O půl dvanácté jsme se vzbudili a zjistili, že naše spacáky jsou durch - pršelo na nás. Přetáhli jsme tedy přes sebe tropiko stanu a snažili se zaspat do rána.
Ovšem ráno si pro nás tedy přichystalo překvapení! Včerejší pohled proti dnešnímu nebyl nic! 10 čísel sněhu, chumelení a jakási mlha! No což, na skuhrání není času. Honem do bot a zahřát se chůzí. Po jednom zabloudění jsme po třech hodinách došli k zasněženému autu, opucovali ho a Kamil nás velmi pomalu a opatrně svezl zasněženými serpentýnami do Eidfjordu a dále zdárně až do Bergenu. Bylo to opravdu perfektní! Ještě, že jsme to v sobotu neotočili ;)
Fota zde ;)

7

Jelikož v pátek jsme to trochu přepískli, v sobotu se žádná zajímavá akce nekonala (budiž nám k dobru, že pršelo)... Zato v neděli jsme i přes nepřízeň počasí neohroženě vyrazili na vysílačový vrchol Rundemanen (568 m). Cestou vzhůru jsme měli štěstí a nezapršelo nám. Helča s Kamilem se dokonce hecli i do koupačky ;) (Já v klidu posvačila ;)). Ovšem z kopce dolů lilo, pak mrholilo a zase lilo. Zkrátka již začíná zdejší obvyklé počasí. Výlet to byl přesto krásný, jelikož nahoře vščechno hraje barvami začínajícího podzimu a mlha na kouzle jenom přidá. Helča navíc na svém novém foťáku objevila funkci panorámatickou, a tak si výsledek můžete prohlédnout zde.

Já ještě navečer vyrazila s Buddy Bergen programem na norský film s názvem "Hawaii, Oslo", který byl přinejmenším zajímavý.
Fota z výletu zde :)

Šestý norský víkend

Abych nepřerušila kontinuitu víkendového vyprávění, ve zkratce shrnu poslední sobotu a neděli. Jelikož za Helčou přijel Jinřich, o výborné jídlo bylo postaráno! Mňam!
V sobotu jsme s Marťou vyrazily do Ikei na snídaní a poté na neplánované nákupy... Sice jsme si udělaly radost, ale nebylo to v plánu ;) Po návratu na kolej jsme si šly zaběhat kolem jezera, potom koukly na film jménem Dancer in The Dark, s Bjork v hlavní roli, který je dost "podivný" a vrcholem dne bylo thajské jídlo k večeři.
V neděli ráno jsme vyrazili na bleší trh do nedaleké školy. Helča něco málo pokoupila. My s Marťou jsme se pak vydaly na výstavu s názvem Molekyl Art, která se nám velmi líbila. Večer jsme pak navštívili místní protestantský kostel a mši za doprovodu rokové skupiny. K večeři bezva litevské jídlo a do hajan.

Pátá norská neděle

V neděli jsme se zúčastnili organizovaného studentského výletu. Dostavilo se na osmdesát zahraničních studentů z různých koutů světa (35ti zemí) a z různých bergenských škol. Hned na úvod jsme byli rozděleni do týmů víceméně po šesti lidech, obdtželi jsme sešit s kvízem a prázdnou stránkou na vytvoření básně. Cestou jsme měli za úkol vyplnit odpovědi na otázky. Samozřejmě jsme hojně využívali dotazování se kolemjdoucích (o Nory není v neděli na horách nouze :)). Cestou jsme měli pauzu na čokoládu, vyšli jsme si na vrcholek, pokochali se výhledy, sešli k jezeru, poslechli si vyhlášení vítězů a snědli u toho pro nás připravenou polévku (což byl bohužel nejslabší moment výletu, protože jehněčí bylo víc než silně cítit jehněčinou... ale zase to byl moment jediný ;)). Nakonec jsme se mohli svézt do Bergenu lanovkou, což bylo super. Celý výlet byl skvělá věc!
Fota zde.

BAF

V sobotu jsme měly s Helčou perný den. V deset hodin jsme se sešly s Christine a společně vyrazily na bleší trh do nedaleké školy. Místní kroužky si tak vydělávají na svoji celoroční činnost. Věcí tam bylo spoustu a Helča s Christine i něco pokoupily. Poté jsme se rozhodly okouknout "mat festival", tedy festival jídla, kde farmáři představují své "home made" výrobky. Bohužel všude byly davy lidí, a tak jsme se pořádně ani k ochutnávkám nedostaly ;) Po výborném lososu, kterého nám připravil Kamil jsme společně vyrazili na BAF (tedy Festival animovaných filmů). Z programu jsme si vybrali pásmo krátkých filmů. Tři z nich byly v norštině, ale s malou pomocí Češky, shodou okolností sedící vedle nás a umějící norsky, jsme je více méně pobrali. Dalších sedm filmů bylo v angličtině nebo pouze s hudbou. Byli jsme mile překvapeni zpracováním a vůbec - líbilo se nám to!

Čtvrtý víkend v Norsku

Tento víkend jsme v sobotu podnikli výlet k nedalekému Stavkirke Fantoft (říkám nedalekému, protože když jsme se vraceli správnou cestou, trvalo nám to na kolej asi 20 minut, kdežto než jsme správnou cestu tam našli, zabralo nám to přes hodinu...). Stavkirků je v Norsku 30 a jsou chráněné jako památky. Konkrétně Fantoft vznikl někdy v půli 12. století. Na architektuře dřevěných kostelů jsou vidět vikingské prvky. Kostely pochází z doby, kdy se do Skandinávie dostalo křesťanství. Místní kostel byl zhruba před 15ti lety vypálen přívrženci norské black metalové scény a byl poté celý znovupostaven. Takže i když je to stavba zajímavá, 8 století na vás z ní nedýchne...
V neděli jsme potom vyrazili na blízký vysílač Ulriken, nejvyšší z okolních kopců (642 mnm). Cesta nám zabrala kolem šesti hodin a byla to moc příjemná procházka. Cestu jsme ztratili jen dvarát a pohled z vrcholu byl nádherný - opět na Bergen a na moře, ale to se neokouká.
Fotky zde. (je zde k vidění ještě páteční návštěva nejstarší části Bergenu - Brygenu)

Třetí víkend v Norsku

Tento víkend nám počasí opět přálo. Jupí! V sobotu, poté co jsme s Helčou posnídaly v IKEI a Helča dokupila nezbytnou vodní kytku, přijel z letiště Radek. Odpoledne jsme vyrazili na koupačku do fjordu, kde se objevilo nadprůměrně hvězdic, a tak jsme se bavili jejich průzkumem. Nesmím také zapomenout, že k obědu byl SMAŽÁK!!!
V neděli ráno Helča odjela na týdenní kurz alpské biologie na Hardangerviddu a tak jsme s Radkem vyrazili na nedaleký kopec jménem Lovstakken. Výhledy byly překrásné a opět se to kolem cesty tetelilo neskutečným množstvím hub (Norové tedy rozhodně nehoubaří). Jako obvykle nás míjeli běžci (jelikož tady je národním sportem běhání po horách) i pěkně rychlí chodci... Cestu dolů jsme úplně netrefili a tak jsme se ještě byli nuceni projít po Bergenu, abychom se dostali ke koleji. Výlet to byl opět supr.
V pondělí ráno Radek odjel taktéž na Hardangerviddu. Ovšem místní autobusy, to je kapitola sama pro sebe. I přes přesné instrukce přímo z informačního centra, kdy na výběr připadal bus číslo 180 a 925, odjel Radek nakonec 930kou... Do zdejších jízdních řádů asi nikdy neproniknu... Ještě že tu všichni mluví anglicky ;)
Fota z neděle zde :)

Druhý víkend v Norsku

A jak že to bylo s dalším víkendem, kdy nám v Bergenu přálo počasí? V pátek jsme s Helčou vyrazily do nedalekého fjordu, kde mě mile překvapila teplá voda a tak jsme neváhaly s koupačkou. Cestou zpět jsme v přilehlém parku našly pár hub, takže bude bramboračka! V sobotu jsem se vydala na výlet, inzerovaný na stránkách školy, na ostrov Sotra a čekala jsem napjatě, s čím zase ti Norové přijdou (u nich člověk nikdy neví - Helča se minule ze "školního výletu" vrátila v půl jedenácté v noci, a to se opravdu na pivu nezdržela :)). Hned na srazu byl trochu problém, jelikož instrukce o tom, že se máme na výlet zapsat byla kdesi pouze v norštine, takže většina z nás zapsaná nebyla... Milá Norka z turisticko-horolezeckého oddílu, co výlet pořádal, prohlásila, že asi nevadí, když nás bude trochu víc než předpokládaných 30, a tak jsme nasedli do busu a vyrazili. Sotra je ostrov, ovšem dojedete na něj po mostě, asi hodinu jízdy od Bergenu. Na místě nás z autobusu vystoupilo zhruba 50... K mému řekvapení (milému) jsme byli rozděleni do týmů po šesti a hráli jsem hru! Nejprve jsme měli najít v okolí tři místa, nakreslená na obrázku a u nich zprávu - pro jeden se šplhalo na strom, pro druhý brodilo a třetí byl na skále. Ty nám daly dohromady heslo, které jsem řekli Norce a mohli jsme vyrazit po fáborkách. Cestou byla různá stanoviště s úkoly - stříleli jsme vyrobeným lukem na párky na stromě, abychom si ulovili oběd, běhali poslepu jalovcem, odpovídali kvízy, vázali uzle, slaňovali, lezli s batohem i bez batohu. No prostě paráda! (Je dobré vědět, že Kletr není v Evropě sám ;)) Na konci byla ještě grilovačka a ceny rozhodně stály za to (ovšem naše skupina nebyla pro žádné dost úspěšná ;)). Bylo to moc fajn! Škoda jen, že cestou zpátky zřejmě vynechal autobus a tak jsme na další čekali hodinu a půl, ale bylo nás hodně, takže pohoda jazz. A to jsem ještě k večeři měla tatarák z lososa, který během dne vytvořila Helča s Jindřichem. Mňam! Pár fotek zde :)

První víkend v Norsku

První víkend v Norsku jsme strávily s Helčou následovně:
V sobotu jsme přijaly pozvání od dvou Němek, abychom se k nim připojily na výlet. Souhlasily jsme, a tak jsme se v devět ráno sešli spolu s dalšími deseti Němci na zastávce autobusu. Tím jsme odjeli do Arne a odtud šli podél fjordu, vesničkou a nakonec jsme vystoupali k nedalekému jezeru, kde jsme si dali oběd. Poté jsme se vydali k jezeru dalšímu, ovšem jaksi jsme se cestou ztratili a tak jsme se prodílali jalovcem a ostatním porostem přímo dolů... Ale bylo to v pohodě. Němci se smáli (mimochodem byli fajn). Šťastně jsme sešli k jezeru a vydali se na autobus do blízké vesnice, kam nás nasměrovali tři rybáři, na které se naše skupina 12ti lidí vyřítila z hustého jalovce... Příjemně unavení jsme si v Bergenu ještě dali nanuka a odebrali se na kolej.
Následující den jsme s Helčou vyrazili na blízký kopec Flojen, z kterého je supr výhled na Bergen. Dál jsme okračovali přes hřebeny za kopcem, kde to bylo všude samé jezírko a rašeliniště, sem tam hutte (chata) až jsme sešli na druhé straně do Asane a po zakoupení McFluryho se svezli na kolej. Výlet to byl s nádhernými výhledy a příjemně dlouhý:)

Bergenské akvárium

Dnes večer jsme podnikly príma věc. Navštívily jsme spolu s dalšími prváky přírodověděcké fakulty akvárium v Bergenu. A bylo se na co dívat! Nejprve tučňáci, potom lachtani. Pak jsme se přesunuli k Touche Aquarium, kde jsme si mohli šáhnout na hvězdice, kraby, rybky, ježky apod. Následovala série akvárií z různých koutů dna. Nejlepší byla ryba, která se po narození promění tak, že jí oko přeskočí na bok a potom si hraje na takovýho polovičatýho rejnoka a celej zbytek života plave na boku. Supr! A spoustu dalšího, třeba podmořský slimák požírající chaluhu. Potom ještě krokodýlové a varan s opičkou v jednom terárku. Cesta zpět na kolej byla také příjemná, jelikož dnes vůbec nepršelo a byl teplý podzimní den, tudíž i večer:) Podmořskému světu zdar!
Fota zde:)

Norway

Takže jak? Doletěly jsme s Helčou po 9ti hodinovém čekání v Kodani do Bergenu. Ten nás přivítal typicky (teď už to můžeme s klidem říct) slejvákem jak hrom. Je s podivem, že okud vycházíte ráno ven s tím, že bude prostě pršet, není to až tak strašné počasí (a ještě se pak můžete těšit z toho, že čas od času déšť na chvilku ustane:). Vzaly jsme si tedy taxi a dojely na Fantoft, což je kolej pro mezinárodní studenty. Ubytovaly jsme se a za hodinku už vyrážely na uvítací meeting do školy. Uvítací akce nás provázejí celý týden a více méně se tu o nás moc hezky starají. Bergen je príma město - u moře a s horama kolem. Vlastně si tu není na co stěžovat, kromě toho, že zde nehrajou na Visa či MasterCard platební karty... Ale nemůžem chtít všechno ;) Mě škola začíná až za týden, Helče už ten příští, tak jsme zvědavé, jaká bude výuka... Toť zatím konec zpráv z Bergenu...

Sázava

Moje prázdniny jsou letos opět nabité. V neděli jsme vyrazili spolu s příbuzenstvem, skládajícím se dle tradice jen z taťků s dětmi, na Sázavu. Na plavbu se nás vydalo celkem 12 - což je vlastně pět keň a jeden kajak. To již považuji za slušnou výpravu!
V neděli večer jsme dojeli do Ledče, odkud jsme se byli podívat na peřeje Stvořidla, v nichž však nebylo dost vody. Vyjeli jsme tedy až z pod Ledče. Naše tempo bylo průměrně 20 kilometrů denně. Ovšem s koupáním a pravidelnými zastávkami v hospůdkách - prostě vše, co ke správné vodě patří;)
Mě bohužel čekají další povinnosti. Musela jsem se tudíž vrátit ve středu odpoledne z Ratají.
Jojo, na vodě je to zkrátka bájo.

Černá Hora

Inspirováni loňskou expedicí Kletru, vydali jsme se letos s Radkem na dvoutýdenní dovču do Černé Hory. Cesta byla poněkud zdlouhavá, s čekáním v Bělehradě, ale nakonec jsme (po zaplacení nehorázné sumy za cestu z Mojkovace do Žabljaku) šťastně dojeli do kempu Ivan Do, odkud jsme další den podnikli výlet na Bobotov Kuk (2522 m n m.). Počasí nás donutilo k rychlejšímu tempu, neboť se schylovalo k dešti. Dali jsme si tedy napoprvé docela do těla.
Naše další cesta vedla přes pláně Sinajeviny, kde jsme denně minimálně jednou zabloudili, ale stálo to za to!
Po Sinajevině následval půldenní odpočinek u Biogradského jezera a poté cesta přes Bjelasicu s Crnou Glavou do Andrejevice. Zde se nám podařil jediný, ale zato supr, stop. Jeli jsme se sypači cesty, kteří nás ještě pozvali na pivo, kolu, kafe a zavezli nás až kam jsme potřebovali (vše v rámci slovanského bratrství). Paráda.
Další cesta vedla busem přes Plav do Gusinje, kde jsme se po setkání s místní policií (což je teda opravdu banda k popukání) vydali k Planarenskému domu v údolí pod pohořím prokletije, odkud jsme následující den podnikli výlet na Voljušu, kam ovšem nevedla cesta. Nakonec to ale bylo skvělý. A hlavně ty výhledy na Albánii!
Poté jsme již dosti unavení chozením odjeli přes Bar do Buljarice, kde jsme strávili dva dni u moře. Pak už jen cesta domů s 11ti!!! hodinovým čekáním v Bělehradě, které jsme si mimo jiné krátili výletem na místní pevnost.
Suma sumárum dovča to byla výborná a pohodová! (pokud chcete vidět více, pak zde :))

Hvězdou

Pokud vás někdy napadlo, jaké to asi je, být na titulní stránce všeobecně známého časopisu, ráda bych vás informovala o tom, že mě se to již nejednou podařilo!













Ovšem pokud byste měli zmíněnou touhu, mohu jenom doporučit podívat se sem.

Sanskrrrrrrrrrrrt

Ach jo, tak dnes jsem absolvovala zkoušku ze sanskrtu... Cílem bylo přeložit pět vět (podotýkám, že to zabralo dvě hodiny!!!). Ovšem první věta měla znít: V jednom městě žil muž jménem Satarna. No jenže v mém znění to bylo: Uslyšíte jeden příběh o sluhovi jménem Satarna... A to byla jedna ze dvou vět nejvíce se podobající správnému znění... No takže si dovadete představit, jak jsem se po dvou hodinách usilovného překládání cejtila - jako že si to budu muset zopáknout - moje nervy...

Ale! Štěstí se na mě usmálo a asi byla doceněna i moje pravidelná docházka na přednášky, a tak jsem zápočet nakonec do ISu dostala. Takže pro dneska jupííí!

Věřin balet

Tak dnes jsem absolvovala jednu generálku. Věra má od šesti baletní představení v divadle F. X. Šaldy - tzn. kapacita je omezená. Z toho důvodu obdržel každý vystupující pouze tři vstupenky (=mamka, taťka, babička). Nezalekli jsme se však a vyrazili s Maki a Honzou na generálku, která probíhala dnes od 14:30. A musím říct, že se bylo na co dívat!
Mrňata předvedla nádherný kus s názvem "Koulelo se koulelo...", při němž zhruba třetině vystupujících vypadla rekvizita v podobě jablíčka alespoň dvakrát z ruky, tzn.: opravdu se koulelo ;)
Věra se nám potom předvedla jako námořník (myslím, že na Stivínovu hudbu), jako tanečnice tanga (v červené sukni) a nakonec ještě jako ležérní elegán v klobouku.
Musím říct, že jsem byla příjemně překvapena, že mi bylo v dnešním odpoledni o zábavu skvěle postaráno!
Video zde :D

Začátky jsou vždycky těžký

Tak jsem teda taky tady... Změna je život. Uvidíme jak to pošlape. Na yahoo už to prostě byla izolace...