11

Takže pouze ve zkratce. Ve čtvrtek jsem zdárně odevzdala seminární práci o autoritářských režimech a jejich stabilitě, a tak jsem se v pátek večer vydala na véču ke Kamilovi, který kromě mě pozval hlavně dva své české kamarády, u kterých v Bergenu chvíli bydlel. losos byl výborný, štrůdl jak by smet a i na garnáty nakonec došlo ;) Poté jsme se ještě odebrali do Klubbenu, kde zrovna probíhal jakýsi maturitní večírek či co. Nicméně prostory jsou to úžasné, a tak jsme si dali pivo a cidera a podivovali se společně norským momentům. V sobotu jsem se ráno neohroženě vydala na spinning, kde mně nový instruktor dal pěkně do těla. Poté jsem se již odebrala k Martině s Dášou a začaly jsme svorně připravovat štrůdly, bramboráky a gulášovku na večerní Cultural evening do Fantoft clubu. Práce nám šla od ruky a v šest jsme mohly jít Kathrine pomoct vyvěsit vlajky. Večer začal v osm a přes indický zpěv, nepálské tance a kubánské rytmy se táhl do rána. Bylo to milé. Lidí bylo spousty. V neděli jsem měla ráno na stole od Jindřicha, který včera s Helčou po tříhodinovém zpoždění letu nakonec dorazil, snídani, mňam. Teď se schyluje k obědu ;) No a večer se k Indům chystám na oslavu Dášiných narozenin. A zítra vzhůru do Londýna!!! (Sice až po prezentaci a nekolika přednáškách, ale i tak :)

10 a BIFF

Takže jak už jsem zmínila, jsem za polovinou svého norského pobytu. A co že jsem to podnikala o víkendu? No věřte nebo ne, ale nic moc zajímavého... Helča časně ráno v sobotu odletěla do Čech a tak jsem se vrhla na psaní eseje, kterou mám tento týden odevzdat. V sobotu jsem zdárně pokračovala a jen zlehka si studium proložila spinningem.

Co jsem ale chtěla zmínit, je film, na který jsme se ve čtvrtek šly s Helčou a Kamilem podívat. V Bergenu totiž v těchto dnech stále probíhá mezinárodní filmový festival BIFF. V jeho rámci jsme tedy zhlédli předpremiéru filmu Burn after Reading, což je černá komedie se skvělým hereckým obsazením a mile mě překvapila!
Dnes jsme s Marťou a Robem ze Slovenska podnikli odvážnou výpryvu na dokumentární film o čínské rockové kapele SUBS. A ten byl tedy super! Těžko vyprávět...

No a zítra se chystáme na jedno psycho, což sice není přesně to, co bych po filmu chtěla - myslim aby mě duševně vyčerpal - ale tak uvidíme. Třeba to bude fajn.

9 - Stavanger a Preikestolen

Takže abyste si nemysleli, že jsme proflákali víkend, přidávám další příspěvek ;)
V pátek jsme měli vyrazit ve tři hodiny, ovšem odjezd se jaksi protáhl. Z části proto, že mě moji francouzští spolužáci, s kterými ve skupině tvoříme různé eseje vyděsili tím, že jsem jim měla poslat svou část eseje, i když mě celých předešlých 14 dní ujišťovali, že tuto esej udělají sami, když já jsem za ně udělala předešlou... (budiž jim připočtenu k dobru, že dnes se mi omluvili za to, jak mě stresovali - no ale mohla jsem mít klidnější víkend...). Z toho plyne, že taťkovo poučení: "s Francouzi se nikdy na ničem nedomluvíš, ale jinak jsou fajn, " je pravdivé. Ale to jsem odbočila:)
Vyjeli jsme tedy spolu s Helčou, řízeni Kamilem, směr Stavanger, což je větší přístavní město na jih od Bergenu. Museli jsme vzít dva trajekty a na místě jsme byli kolem desáté. Zaparkovali jsme a vystoupili do deště. Vyrazili jsme do přístavu, který nám velmi připomínal Bergen. Déšť se stupňoval a tak jsme se schovali u piva v místní supr irské hospodě. Poté jsme došli k autu a poodjeli cca 30 km na opuštěný plácek, kde jsme se uložili k spánku. Tentokrát nám postelí byl kufr auta.
Ráno jsme vstali, posnídali a sjeli k trajektu. Vybrali jsme si ten co jel, přeplavili se na druhou stranu Lysefjordu a dojeli na parkoviště u Preikestolhytte. Zde jsme nechali auto a vydali se na zhruba tříhodinovou procházku ke kamenné rozhledně jménem Kazatelna (Preikestolen), která ční do výše 604 metrů nad hladinu moře. Pohled to byl opravdu impozantní. Jako tlupa Japonců jsme se vyfotili na každém možném místě, snědli obědového tuňáka a vydali se na cestu zpět. Autem jsme se poté rozhdli poodjet k ledovcovému spalzu u města Odda. Cestou si pro nás Kamil k večeři připravil grilování, což byla super akce ;) Za tmy jsme dojeli na parkoviště k chatě pod splazem a zalehli.
V neděli ráno poprchalo. Přesto jsem se odhodlali vyrazit blíže k ledovci. Cesta byla poněkud "šplhací" a mokrá, ale jinak v pohodě. Došli jsme téměř k ledu, udělali pár fotek a šupem do auta a přes druhý nejdelší tunel v Norsku - 1,15 km - domů, do Bergenu.
Bylo to fajn ;)
Fota zde.

8 víkend aneb podzim/zima

Tak k tomu nakonec přeci jen došlo! Ano, vyjeli jsme na vícedenní výlet. Naším cílem se stala náhorní plošina a zároveň národní park Hardangervidda.
S pomocí Kamila, jako zdatného řidiče a obstarávače auta se nám podařilo dosáhnout našeho cíle v pátek odpoledne. Hardangervidda je od Bergenu vzdálená cca 140 km po klikaté silnici podél fjordů s minimálně jedním trajektovým spojením. Vystoupali jsme autem serpentinami do nadmořské výšky kolem 1000 metrů. Zde jsme zaparkovali, nahodili hrby a vyrazili vstříc novému dobrodružství ;) Naše trasa vedla přes řeky, pláně, kolem chatiček, do kopců i z kopců. Kochali jsme se podzimní krajinou, občas se bořili do bahna, ale hlavně si spokojeně vykračovali. Helča nás poučila (jak věděla z biologické exkurze), že jíst se dají opravdu všechny bobule atak jsme toho využili a sbírali "skoroborůvky" o sto šest. Kolem půl osmé se začalo rychle šeřit a tak jsme postavili naši psí boudu (také Kamil obstaral - díky ;) a zalehli. Spali jsme více méně až do rána. Sice stěsnaní na místě pro dva tři, ale spali.
Co nás ráno čekalo při pohledu ven, se ani neptejte... Sníh! Zima začala! Zasněžili jsme. Dobře, nebyly to závěje, ale dost na křupání pod botama a také se silně ochladilo. Rozhodli jsme tedy zabalit a jelikož bylo zataženo, tak jsme směle postupovali zpět k autu, že v tomto počasí nemá cenu pokračovat. Po půl hodině chůze jsem ale dospěli (s vydatnou pomocí Kamila) k názoru, že by byla škoda vracet se, jelikož se vyčasuje a v 11 hodin jsme se otočili a opět pokračovali. A nakonec to stálo zato! Krajina byla nádherná a zasněžená snad ještě hezčí! Dali jsme si oběd u jezera, po pláni pokračovali a posléze sestoupali k řece a místu vybranému pro dnešní nocování. "Štěstí" se na nás usmálo a my našli jakýsi přístřešek pod kamenem, kde jsme si ustali a nemuseli tak stavět vlhký stan. S chutí jsme vylezli z mokrých bot a zalehli na provizorní postele. O půl dvanácté jsme se vzbudili a zjistili, že naše spacáky jsou durch - pršelo na nás. Přetáhli jsme tedy přes sebe tropiko stanu a snažili se zaspat do rána.
Ovšem ráno si pro nás tedy přichystalo překvapení! Včerejší pohled proti dnešnímu nebyl nic! 10 čísel sněhu, chumelení a jakási mlha! No což, na skuhrání není času. Honem do bot a zahřát se chůzí. Po jednom zabloudění jsme po třech hodinách došli k zasněženému autu, opucovali ho a Kamil nás velmi pomalu a opatrně svezl zasněženými serpentýnami do Eidfjordu a dále zdárně až do Bergenu. Bylo to opravdu perfektní! Ještě, že jsme to v sobotu neotočili ;)
Fota zde ;)